Insomnie (nespavost)

Nespavost (insomnie) se donedávna nepovažovala za vážné onemocnění a zájem lékařů o ni byl podružný. V současné době je tomu naštěstí jinak. Je to zapříčiněno stále větším tlakem okolí a zvyšujícím se počtem tzv. nespavců. Podle oficiálních zpráv nespavostí trpí 10-15% obyvatel, skutečný počet je ale mnohonásobně vyšší.

Nespavost se dělí na:

• Krátkodobou - její trvání nepřesahuje 4 týdny, je způsobena nějakou životní změnou nebo stresovou situací, popř. vyšším vypětím fyzických a psychických sil. Většinou odeznívá sama. Může se však opakovat a být tak základem ke vzniku dlouhodobé nespavosti.
• Dlouhodobou - o dlouhodobou nespavost jde tehdy, když je doba jejího trvání delší než 4 týdny. Představuje závažný problém hlavně z hlediska možnosti psychických poruch a je třeba, aby byla léčena.
• Primární - je to onemocnění samo o sobě a není tudíž důsledkem jiné nemoci. Při diagnostikování byla vyloučena možnost jiných např. neurologických, interních či psychických příčin nespavosti. Trpí ji častěji lidé starší 30-ti let.
• Sekundární - vzniká na základě jiného onemocnění, které je často nevyléčitelné, proto se léčba zaměřuje nejen na prvotní nemoc, ale i na léčbu nespavosti. Nespavost totiž může zhoršovat příznaky původního onemocnění.