Nespavost představuje v dnešní společnosti velký problém. Poruchou spánku trpí stále větší procento lidí, což se promítá nejen na jejich zdraví, ale i v jejich soukromém, pracovním a společenském životě. Dalo by se to vyjádřit tak, že nespavost výrazně snižuje kvalitu jejich života.

Rada: Na problémy s nespavostí pomáhají luxusní finské sauny. Dejte si relax!

Co je to spánek?

Spánek patří mezi základní a přirozené fyziologické potřeby. Jde o útlum fyzického i duševního napětí, za nepřítomnosti plného vědomí. Jeho délka a kvalita je naprosto nezbytnou součástí regenerace organismu, ovlivňující jeho správnou funkci. Průměrná délka spánku by se měla pohybovat mezi 7 až 8,5 hodinami, je to však velmi individuální. Za optimální spánek můžeme považovat takový, který přináší dostatek odpočinku a obnovy fyzických i psychických sil. Pokud se člověk probouzí svěží a plný energie do dalšího dne, může si s klidným svědomím říct, že se dobře vyspal.

Čas spánku je řízen střídáním dne a noci (tzv. cirkadiánními hodinami), kdy den lze považovat za aktivní a noc za pasivní část pravidelného cyklu. Tyto biologické hodiny jsou řízeny hypothalamem. Je to malá část mozku nad hypofýzou, která je ovlivňována vnímáním světla a tmy (spojení mezi sítnicí oka a hypothalamu) a hladinou adenosinu a melatoninu. První z nich je látkou, která vzniká spotřebováváním energie a přirozeně se zvyšuje během dne. Melatonin je chemická látka, která je tělu vlastní, je závislá na střídání světla a tmy a podílí se na regulaci celoročního rytmu (význam hlavně u zvířat). Působí mimořádně antioxidativně. Hlavní místo tvorby melatoninu je v šišince. Za působení světla se snižuje, ve tmě naopak vzrůstá. S postupem věku jeho produkce klesá. Melatonin  je důležitým regulátorem spánku.

Spánek probíhá ve třech funkčních fázích:

• Bdění je vlastně přípravnou fází, fází usínání. Organismus se uvolňuje a se zavřenými víčky očekává spánek. Je to důležitá fáze, která může ovlivnit kvalitu spánku. Během spánku většinou nastává několik fází bdění, kdy se na okamžik člověk probouzí a opět usíná. V této fázi je přítomno vědomí.
• REM je anglická zkratka, která v překladu znamená rychlé pohyby očí. Je to pojmenováno podle charakteristického mihotavého pohybu očí během této fáze. Kromě toho se vyznačuje sníženým svalovým napětím, špatnou termoregulací, nepravidelnou srdeční činností a dýcháním. REM fáze trvá zhruba okolo hodiny a opakuje se během spánku 3 až 4 krát, představuje tak 20- 25% celkové délky spánku Připomíná paradoxně probouzení, v této fázi se zdá většina snů.Má význam pro utváření procedurální paměti (osvojování si postupů), prostorové paměti a konečně pro pročištění paměti (selekci podnětů během dne dle významu)
• NREM spánek je charakteristický vyšším svalovým napětím (někdy se dostavují mimovolné pohyby), oči jsou v klidu, snění zřídkavé a slabé. NREM spánek se dělí na 4 podfáze:

1. 1. NREM 1 - počátek usínání, pomalé pohyby očí, částečné vědomí (zřídka halucinace), záškuby končetin (někdy syndrom neklidných nohou). Je to podfáze lehkého spánku
2. 2. NREM 2 - snížení svalového napětí, ztráta vědomí. Tato podfáze je brána také jako lehký spánek a představuje 40-45% celkové délky spánku.
3. 3. NREM 3 - úvod do hlubokého spánku (tzv. SWS), je to vlastně předpokoj následující podfáze. Někdy se objevuje pocení, náměsíčnost, noční děs, mluvení ze spánku.
4. 4. NREM 4 – hluboký spánek, obtížné probuzení. Dochází k upevňování paměti na data a události (tzv. deklarativní paměti).

Poruchy spánku

Jak už bylo uvedeno, poruchami spánku trpí spousta lidí, zvláště ve starším věku.

Poruchy spánku se dělí:

• nespavost (insomnie) je závažným onemocněním. Neléčená výrazně snižuje kvalitu života a může být spouštěčem psychických poruch.
• zvýšenou spavost (hypersomnie) je vzácnější a projevuje se nutkavou potřebou spánku během dne, až po neschopnost udržet bdělost i v nebezpečných situacích.
• další poruchy spánku – především syndrom spánkové apnoe, syndrom neklidných nohou, noční děs a noční hrůzy, náměsíčnost a další.

Insomnie (nespavost)

Nespavost se donedávna nepovažovala za vážné onemocnění a zájem lékařů o ni byl podružný. V současné době je tomu naštěstí jinak. Je to zapříčiněno stále větším tlakem okolí a zvyšujícím se počtem tzv. nespavců. Podle oficiálních zpráv nespavostí trpí 10-15% obyvatel, skutečný počet je ale mnohonásobně vyšší.

Nespavost se dělí na:

• Krátkodobou - její trvání nepřesahuje 4 týdny, je způsobena nějakou životní změnou nebo stresovou situací, popř. vyšším vypětím fyzických a psychických sil. Většinou odeznívá sama. Může se však opakovat a být tak základem ke vzniku dlouhodobé nespavosti.
• Dlouhodobou - o dlouhodobou nespavost jde tehdy, když je doba jejího trvání delší než 4 týdny. Představuje závažný problém hlavně z hlediska možnosti psychických poruch a je třeba, aby byla léčena.
• Primární - je to onemocnění samo o sobě a není tudíž důsledkem jiné nemoci. Při diagnostikování byla vyloučena možnost jiných např. neurologických, interních či psychických příčin nespavosti. Trpí ji častěji lidé starší 30-ti let.
• Sekundární - vzniká na základě jiného onemocnění, které je často nevyléčitelné, proto se léčba zaměřuje nejen na prvotní nemoc, ale i na léčbu nespavosti. Nespavost totiž může zhoršovat příznaky původního onemocnění.

Příznaky nespavosti

Každý, kdo má problémy se spánkem by si měl vypozorovat, která část spánku je u něj nejvíc ohrožena. Může se při tom orientovat nejčastějšími příznaky nespavosti:

• Obtížné usínání (trvá déle než 30 minut po ulehnutí)
• Časté probouzení (neschopnost udržet spánek a dlouhé pauzy mezi opětovným usnutím)
• Časné probouzení (probuzení dřív, než člověk musí, nebo chce vstát, s neschopností opět usnout)
• Spánek je neosvěžující, nekvalitní (během dne se objevuje únava, poruchy soustředění a paměti, podrážděnost, narušení pracovních a společenských schopností, náladovost, denní spavost, úbytek energie, snížená motivace a průbojnost, psychické napětí, bolest hlavy, a zejména strach z dalšího „nevyspání se“).

Následky nespavosti

Následky nespavosti mohou být hrozivé. Na krátkodobé úrovni může jít o vyčerpání, podrážděnost, špatnou sebekontrolu, neschopnost soustředění. To vše může vést v práci i při řízení automobilu k nehodám a úrazům. Společenský a rodinný život je velmi ohrožen.

U dlouhodobé nespavosti může dojít k úzkostným poruchám, které vedou k závažným psychickým onemocněním. Mnohé patologie jsou u některých lidí v latentním stavu a nespavost může být spouštěčem k jejich propuknutí (např. schizofrenie). Je zde také větší riziko vzniku závislostí na některých látkách (alkohol, káva, léky apod.). Nespavost a deprese bývají častou příčinou pracovní neschopnosti, život se může zkrátit jejich působením až o 10 let, nebo mohou vést až k sebevražedným pokusům.

Další informace o souvisejících zdravotních problémech najdete na webech Nízký tlak a Vysoký krevní tlak.

Léčba nespavosti

Nespavost je třeba léčit, než způsobí v životě člověka velké škody. Léčba probíhá na několika úrovních:

• Režimová opatření - správná spánková hygiena,úprava režimu během dne a usínání
• Farmakoterapie - léčba léky, mezi ně patří nejčastěji hypnotiky a melatoninové přípravky
• Kognitivně behaviorální terapie - práce s pacientem k pochopení problému a odstranění špatných návyků
• Další léčba - akupunktura, lázeňská a fyzikální léčba

Mimo klasické léčby je dobré vyzkoušet i různé podpůrné prostředky, např. doplňky stravy, bylinné čaje, a v neposlední řadě tzv. babské rady:

• Uložte se ke spánku mezi 21.-22. hodinou, to bývá spánek nejzdravější.
• Vyvětrejte místnost, ve které spíte, dbejte na čistotu a střední vlhkost.
• Zkuste, zda nejste citliví na magnetické silové pole, hlava by měla směřovat k severu a nohy k jihu..
• Ke spánku se ukládejte čistí a uvolnění. Koupel s přídavkem určitých olejů či bylin může být uklidňující.
• Prádlo, ve kterém spíte, by mělo být pohodlné, bavlněné nebo hedvábné, určené pouze pro spánek. Je vhodné ho často prát, větrat a vystavovat slunci.
• Oblečte si na noc mimo jiné i teplé froté ponožky s uvolněným okrajem (gumičkou).
• Zařaďte před ulehnutí na lůžko rituál k lepšímu navození spánku - počítání oveček, říkání abecedy, chvilkovou četbu knihy aj.
• Dejte si před spaním hrnek ohřátého mléka oslazeného medem. Nebo kakao.
• Ležíte-li v posteli a snažíte-li se usnout déle než 30 minut, vstaňte a běžte třeba žehlit nebo dělat něco, co vás jinak nebaví.. Po nějakém čase se dostaví ospalost.

Shrnutí

Problémy se spánkem jsou časté a je třeba se jimi skutečně zabývat. Mohou totiž nechvalně ovlivnit život na všech úrovních a hlavně přispět ke vzniku vážných onemocnění. Není třeba však zoufat, protože dnešní moderní medicína má spoustu prostředků k lepšímu a kvalitnímu spánku. Nelze se však spoléhat jen na lékaře, největší díl musí učinit člověk sám a osvojit si správnou spánkovou hygienu a odbourat špatné návyky. Zdravý spánek a sladké sny však za to stojí.